MÉ JMÉNO JE DEPKA

Jmenuji se DEPKA. Jsem poklop, smutek, který tě uzavírá dovnitř. Tvoje životní energie přestala proudit
a usadila se uvnitř. Je to stejné, jako bys přestal chodit na záchod a nevyloučil odpadní látky. Tížím tě,
trápím tě, soužím tě, ale to nechci. Chci ti pomoc pochopit, že v tvých úvahách je chyba.

DEPKU si vytváříš podle toho, co si představuješ a říkáš. DEPKU nelze nikomu ukázat, nenajdeš ji na
rentgenu, není hmatatelná, a přesto je tak skutečná.

Nauč mě to mít depku! Jak si ji vytváříš? Co si teď představuješ a říkáš, že ji máš? Buď opravdu
konkrétní, chci to umět!

Třeba Jana. Celkově se jí v životě daří, ostatní tvrdí, že si nemá na co stěžovat, že má všechno. Vydělává,
je štíhlá, zdravá, má krásné zdravé děti, dobrého manžela atd. Toto vidí druzí. Uvnitř Jany je to ale jinak.
Čas od času ji přikryje poklop, DEPKA. Jana má pocit, že všechno je špatně, že všechno mělo být jinak,
že to chtěla jinak. Jinak by se měli mít děti, jinak by se měl chovat manžel. Jana si vždy přála mít vedle
sebe muže s velkým M, který ji bude opečovávat a „na rukou“ nosit. Vždyť ona toho tolik nabízí a dává.
Jana si přála vydělat na dům. Místo toho má hezký byt. Vymýšlí další projekty, má už tři práce, přesto
dům v nedohlednu. Manžel komentuje Janiny sny slovy, že chce vše hned, že je posedlá penězi apod.
Často se od Jany odvrátí a dělá, že tam není. Jana by potřebovala podporu, cítit z manžela energii a
chuť být team.

Přesně tímto si mě, DEPKU, Jana vytváří. Tím, že věří v druhé, že doufá v druhé…

Přestavuje si, jak krásné by bylo, kdyby její muž byl muž s velkým M, který by stejně jako ona měl chuť
a sílu tvořit, rozhlížel se kolem sebe a sám od sebe posunoval věci dál, vymýšlel nové možnosti apod.
Miloval děti a zahrnoval je zájmem, aktivitou… Jana reálném životě vidí ale něco jiného.

Já, DEPKA, ti nesu dar. Dar pochopení. Dar vděčnosti. Jana se musí na tu stejnou situaci podívat očima
toho, co funguje. Vždy jsou zastoupeny obě strany. Trápení i radost. Skrze radost by Jana uviděla, co
vidí ostatní. Fungující rodinu, hezké bydlení, zdraví…

Pokud Jana cítí potřebu to mít jinak, jenom ona to může změnit. Může se začít rozhlížet po jiném muži,
může hledat muže s domem, s projekty, s dobrou prací. Anebo totéž může zkusit vybudovat se svou
rodinou. Muže nezmění. Změní sebe tím, že mu přestane dávat do rukou svůj život. Že to, co Jana chce,
si vybuduje sama nebo s někým jiným, kdo chce totéž.

Já, DEPKA, zmizím ve chvíli kdy:

-si uvědomíš, jak si mě vytváříš. Co si říkáš, co si představuješ, co ti vadí?

-přijmeš situaci, tak jak je, v klidu začneš dýchat, necháš to na sebe chvíli působit a začneš hledat cesty
ven prostřednictvím vlastní síly a radosti!

-si představíš, co si asi říká člověk, který je šťastný (nemá depku)… co ten si říká a představuje o životě?
Co by tento člověk udělal ve tvojí situaci?

-začneš žít, myslet a chovat se jako člověk nový (a tím se zbavíš zvyku být sám sebou, čili si vytvářet
depky). Nové představy, nové chování = nový život, nový člověk, nová energie v tvém životě.

 

© Jana Kočendová – www.kineziologiezlin.cz